Helena Weissová
Objeví-li se na světě skrze člověka
trochu více lásky a dobroty,
trochu více světla a pravdy,
měl život smysl
Alfred Delp
Příprava na přijímací zkoušky...
Taková normální záležitost! Byla jsem požádána, abych Míšu trochu proklepla. Sešli jsme se u mě doma. Nadšeně se netvářil. Rozhodně by dovedl okamžitě naplánovat něco zábavnějšího. Úporně jsem přemýšlela, jak ho probudit. Že láska prochází žaludkem, je každému známo, ale využít to pro větné rozbory, které většině lezou krkem... zvládnu to?
Je krátce po obědě. Kuchyni voní tradiční české jídlo: vepřová, knedlík, zelí.
„Tak, Míšo, čím začneme?" ptám se vyzývavě. „No mně nejdou ty vedlejší věty a taky velká písmena a vůbec ta dlouhá souvětí" přemýšlivě odpovídá. „Ale začneme něčím jíným" poznamenávám. Vnímá radost z mého hlasu a zvědavě koulí svýma krásnýma hnědýma očima. „Zvu tě na vepřovou a uvidíš, jak nás to promastí a jak nám to půjde" vyslovila jsem své zbožné přání.
Pochutnali jsme si a jazyk český nám přímo jel ne jako po másle, ale po sádle. Přiblížili jsme se dokonce i ke složitému souvětí. I v dalších dnech se těšila mé přízni stará kuchařka, abych ho něčím překvapila. A dá se říct, že to šlo jako po másle.
Zkoušky udělal a možná na to i rád vzpomínal. Já na tyto chvíle nezapomenu. Nakonec to byla radostná práce, byl bezvadný
MRTVÍ
Stále jsou naši mrtví s námi
a nikdy vlastně nejsme sami
A přicházejí jako stíny
Ve vlasech popel kusy hlíny
Tváře jakoby vymazané
A přece se jen poznáváme
Po chrpách které kvetly vloni
Slabounce jejich ruce voní
Tiše mně zdraví jako svého
Hrbáčka času přítomného
Jan Skácel
CHVÍLE
Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš,
Za malý pětník ticha
Je chvíle, která půlí krajinu.
Pokorný okamžik,
Kdy někdo za nás dýchá
Jan Skácel
NOČNÍ CHODEC
Někdy se v noci probudíme
a kdosi chodí po bytě
Nasloucháme těm divným krokům
Jak moři v prázdné ulitě
Ty kroky jsou jak myší vlásky
a někdo cizí za nás bdí
ať z nenávisti nebo z lásky
celou noc potmě prochodí
Čí je to neklid kdo tu hledá
a nenalézá odpověď?
Posloucháme a zvykáme si
a kroky staví z ticha zeď
Jan Skácel
***
A je to těžké
najít pro útěchu
penízek slova
nezlehčené měny
Jan Skácel
