Martin Ovčarov
Smuteční řeč
Dala by se vyprávět spousta historek o tom, co kdy kde vyvedl, zažil, čeho byl svědkem. Michal však prožil natolik bohatý život, že tímto nepřeberným množstvím ať už veselých či tragických událostí, které zažil osobně s každým z nás, se lze probírat léta. Vždy se vrhal do života po hlavě, nelitoval námahy a tento střemhlavý let byl vždy podkreslen něčím, co nevím přesně jak nazvat, ale nejlépe to vystihuje asi slovo láska. Byl jedním z těch o niž se dá říct, že svůj život nestrávili přežíváním, ale prožíváním. Často se při podobných příležitostech jako je tato přeje odcházejícím klid, mír a věčný odpočinek v pokoji. Nevím jak Vám, ale mě tohle na Michala nesedí. Z Michalova života na mě spíš volá to, co vytvořil tím jak žil. A to byl tento tvůrčí čin sám, a já cítím, že to je něco, co je silnější než věčnost. Jednou, když jsem byl sám v nelehké životní situaci jsem dostal od něj v noci zprávu, na jejíž přesné znění si již nevzpomínám, ale bylo tam něco jako: Musí to být hrozné, ale ať už se stalo cokoliv, nejdůležitější je nezahořknout. A to přeju nám všem. Nevzdávejme to, bojujme, myslím že to je i Michalovo přání. A tento vzkaz nám Míša bude říkat navždy.
Dvě písničky zde:
