Petra Čadová
Ahoj Míšo,
psal mi tvuj bratr s výborným nápadem, že mám napsat na co si díky tobě a s tebou vzpomenu.
No je to dost hloupé, ale já si na tebe vzpomenu nejčastěji přes práci. Ono také v práci jsme se poznali.
Vždy když nadávám na ten civilizační nesmysl co mi nejde a teď ti na něm píšu, řeknu si - cinknu Míšovi. On sice bude mít moc práce a bude dost unavený, ale určitě mi to zvedne a řekne "ahoj Péťo" no a já ti vysvětlím svůj banální problém, ty mě trpělivě navedeš co kde zmáčknout a co kam napsat, já to udělám blbě (jako tvůj email viz níže :) a ty mi řekneš že se na to podíváš sám aź budeš v kanceláři. Pak ti ještě 2x zavolám, protože jsi na to zapoměl když jsi zrovna někde instaloval nový (už 250tý) počítač, nebo opravoval síť, nebo se rozcházel se svým dalším spolupracovníkem. Pokaždé spolu mimochodem pohovoříme o životě, jak kupuješ byt, auto velké jak nákupní taška a další auto, už trochu větší, a jak ho máš neustále v opravně a co jsi vyváděl o víkendu a ukončíme to, že si musíme někdy sednout a pokecat v klidu.
No a pak se sejdeme na nějaké akci Gipu, kam dorazíš pozdě, ale vždy vysmátý a tam je moc lidí a vše je zase ve spěchu, najednou všichni musí domů a stihli jsme si říci zase jen pár vět - zdá se mi.
Mám dost špatnou pamět na místa či kdo, kdy, kde a co řekl, ale na lidi a na tebe zvlášť, má pamět stačí. Díky za všechno, v čem jsi mi trpělivě pomáhal a díky že jsi byl vždy dobře naladěn nikdy jsem tě neviděla rozčíleného.
Jo a poslední dobou jsem si říkala, že už si konečně začínáš užívat ovoce své práce a věnuješ se sám sobě a svému volnému času - protože jsi začal o sebe více dbát a vážně moc ti to slušelo.
Moc tě zdravím, ať jsi kdekoliv a až se potkáme (osobně doufám, že to bude za hodně dlouho - mám dceru, tak chápeš proč to říkám .....) tak dopovídáme vše co jsme tady dopovídat nestačili, jo?
Pa Petra
... tvůj povzbuzující email :))
